Rozhovor s trenérem Petrem Mikolandou

 

Po zvláštní a předčasně ukončené sezoně 2020/2021 si Vám dovolujeme přinést exkluzivní rozhovor s trenérem našeho klubu FC Horky, Petrem Mikolandou a jeho asistentem Kamilem Máchou. Jaké jsou v týmu novinky? Jak probíhala příprava? To vše se dozvíte v článku níže. Celý rozhovor byl pořízen během mistrovského turnaje, který se uskutečnil 24.7.2021 v Benátkách nad Jizerou. 

 

TM: Začneme rovnou a přímo, jak jste se připravili na nadcházející sezónu? Proběhly nějaké přestupy nebo změny v kádru? Máte připravené nějaké nové posily, tahouny pro nadcházející sezónu?

PM: Ano, není to tak dlouho, řekněme několik dní zpět, kdy k nám přišly dvě nové posily z Francie – jeden stoper a jeden hrotový útočník. Co se týče dalších změn, těch již moc neproběhlo. Lépe řečeno, celou jarní – „covidovou“ – sezonu jsme pojali jako přípravnou, kdy jsme zkoušeli několik hráčů v přípravě, abychom vyřešili náš problém se stoperem, který nás v tuto chvíli nejvíc tíží. Bohužel se mnoho hráčů vystřídalo a točilo, jelikož jich mnoho mělo covid nebo nařízenou karanténu, takže bylo dost těžké, se s tímto vypořádat.

 

TM: Povedlo se vám tedy problém se stoperem vyřešit?

PM: Ano, podařilo. V podstatě za minutu 12 přišlo vedení s novými posilami – Masundou Fortumatem a Bakayokem Moussaou– což je „dvoumetrový obr a rychlý hrot“ , které dnes na zápase (na turnaji v Benátkách – pozn. red.)  uvidíme v podstatě poprvé a rovnou si vyzkoušíme, jak nám bude Masunda „zpevňovat zadek hřiště“ a jak se budou postupně začleňovat do našeho týmu. Zatím oba budí velkou pozornost a doufejme, že se podaří náš záměr zároveň dotrénovávat s jejich pomocí ostatní hráče.

 

TM: Jak je to v případě začlenění nových posil do taktiky a stylu hry?

PM: Samozřejmě se snažíme, aby všichni hráči týmu znali a věděli naši hru. Není to vždy úplně jednoduché, někdo se tu hru naučí během pár měsíců, někdo půl roku či rok, je to velmi individuální, ale už se nám to nějakým způsobem vykrystalizovalo a víme s čím půjdeme a co po hráčích chceme.

 

TM: Jak je to s jazykovou bariérou mezi novými a stávajícími hráči? Jak se dorozumíváte? Má to pak vliv i na přípravu do sezony a týmový potenciál?

PM: Tak my máme v týmu Víťu, Kirila – Rusa, celkem šest Ukrajinců, takže si myslím, že jsme opravdu mezinárodní manšaft a nové posily z Francie mluví velice dobře anglicky, takže v komunikaci problém rozhodně není. A my s Kamilem Máchou komunikovat s hráči opravdu umíme. Někdy je vtipné a těžké, když gólman Rus křičí na Francouze a Ukrajince před sebou, ale ten fotbalový jazyk je všude na světě stejný, takže k žádným nedorozuměním v podstatě nedochází. Spíš bychom byli rádi, kdyby kluky přijali ostatní hráči ještě trochu víc a tím víc rozvíjeli náš týmový potenciál, protože je to jenom o tom, jak rychle dokážeme předvídat, co všechno dokážeme dělat a jak je dokážeme natrénovat. A to hlavně proto, že český fotbal je zkrátka fyzicky náročný. Ne v tom, že bychom uměli, ale spíš v tom, že naivními (a velkými) chybami spíš a víc pak hráč běhá. Takže jak rád a s trochou nadsázky říkám, souboje a chyby dělají z českého fotbalu nejnáročnější soutěž světa. Protože tady jsou hráči atleti a k tomu mají fotbal, ale jinde ve světě jsou to fotbalisti a k tomu mají atletiku.

 

TM: To mě přivádí na otázku, je tedy příprava vašeho týmu spíše atletická nebo se soustředíte hlavně na tu fotbalovou?

KM: Samozřejmě jsme se na toto zaměřili během několika tréninků. Věnovali jsme se hlavně běhání a dobíhání hráčů, fyzickou kondici. Ale jinak jsme samozřejmě zastánci toho, že hráči nabírají nejvíce fyzické kondice s míčem, takže spousta cvičení a spousta her, kdy ten hráč to tolik ani nevnímá, ale přitom ty objemy nabíhá. Teď jsme se vrátili před týdnem ze soustředění, kde jsme se tomuto věnovali velmi intenzivně, takže teď dobíhá ještě únava z dvou i tří fázových tréninků, takže uvidíme, v co se naše snaha přemění a co z toho vykrystalizuje.

 

TM: Jaký máte pocit z nedávno skončeného soustředění? Jak se to podařilo skloubit, přece jen hráči mají nějaká zaměstnání a jiné povinnosti?

PM: Na rovinu si musíme říct, že příprava byla dobrá, ale krátká. Jak sama zmiňujete není to vždy jednoduché, obzvlášť přes léto, kdy spousta hráčů měla již naplánované dovolené a mají svoje rodiny. I přesto, že letos tato soutěž začíná o týden dříve, než je běžné z minulých let, jsme to nechtěli klukům nijak zkracovat, protože i když jsme chtěli jako vedení začít dřív, plně si uvědomujeme, že nedisponujeme profesionálními hráči a v takových situacích se s tím i snažíme vypořádat ku prospěchu obou stran (jak hráče, tak i trenéra). Dnešek je toho důkazem, jelikož nám přesně z těchto důvodů tři hráči chybí. Ono nám to sice pak trochu mění systém hry, ale my jsme rádi, že tady dneska jsme a můžeme hrát tyto dva náročné zápasy, obzvláště v těchto 35°C.

 

TM: Jaké jsou vaše ambice na umístění v následující sezoně? Předpokládám, že cílem je vždy být první, ale zajímal by mě hlavně váš reálný střízlivý odhad.

PM: (smích) Každý trenér a každý hráč jde do soutěže s tím, že chce 90 bodů a ono ne vždy to vyjde, že? Ale berme to takhle, dnešní zápas s Benátkami nám hodně ukázal. My jsme v minulosti hráli velice dobře proti třetiligovým týmy a dneska s Benátkami jsme prohráli naprosto zaslouženě (zápas skončil 5:2 pro domácí Benátky – pozn. red.). S takovými chybami se nadá jít do soutěže. Takže, kdybyste se mě na to zeptala před zápasem, řekl bych: „Do 6. místa, postoupit – nejlépe přeskočit do druhé ligy.“  Ale realita je taková, že bychom byli rádi abychom se co nejdříve zachránili, a když budeme od 10. místa výš, tak budeme jedině rádi. Je to tak Kamile?

KM: Potvrzuji v plném rozsahu.

 

TM: Chtěli byste ještě něco doplnit nebo uvést na závěr? Nějaká motivace pro B tým FC Horky? Nebo něco k fanouškům?

PM: Ještě bych možná doplnil, že když jsme přišli, tak jsme chtěli vzít nějaké mladé hráče z béčka i dorostu, což se podařilo – na několika tréningách byli – a my jsme za to hrozně rádi. Vedení klubu se nám snaží v takových záležitostech vyhovět, ale samozřejmě bychom chtěli, aby to bylo trošku víc. My samozřejmě víme, že to bude postupem času lepší, že jsme nároční. Víme, že naši hráči dostávají trochu víc zabrat, než dostávali dřív a samozřejmě to trošku kluci vstřebávají, ale to zázemí klubu máme skvělé a máme na to, abychom ten flek uhráli. Hlavně taky chceme, aby chodili na naše zápasy lidi, aby s námi jezdili naši fanoušci a abychom je všechny bavili tím, že budeme vyhrávat. Protože můžete bavit fotbalem, jak chcete, ale pak prohrajete 1:0 a to je to nejhorší co se může stát.  Dnešní zápas sice 5:2, ale reálně to mělo být 0:1, takže nezbývá, než se z toho poučit a pokračovat dál, a protože chceme jen vyhrávat – to říkám na rovinu – takže podle toho vše uděláme.

 

© Tereza Mašková 2021